Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tím souhlasíte. Rozumím

„Důležitá je touha a vůle“

20.11.2019
čtenost 133

Do listopadové Zpovědnice usedl Miloš Meier, který ve čtvrtek 21. 11. zahraje v Červeném Kostelci.

„Důležitá je touha a vůle“

Bubeník Miloš Meier se narodil 17. 6. 1984 v Jihlavě a vyrůstal v Hronově v hudební rodině. Oba jeho rodiče dodnes učí v hronovské Základní umělecké škole a k hudbě tak měl blízko od dětství. Od malička „bubnoval“ na vše a vším, co mu přišlo do ruky. Přesto začal nejprve hrát na klavír a k bicím se dostal až v deseti letech. O pět let později nastoupil na pražskou konzervatoř, která ho obohatila o jazz, fusion, funky a další žánry včetně hraní na triangl v symfonickém orchestru. Během studia hrál také se skupinami Judas Priest revival, Deklarace X nebo Tortharry, se kterou natočil desku White a absolvoval s ní několik koncertů. V tu dobu cvičil na bicí až deset hodin denně, což mu způsobilo velké potíže se šlachami a svaly na rukou a donutilo ho to k neplánované půlroční zdravotní pauze. Po ní spolupracoval například s Anetou Langerovou či zpěvačkou Victorií, v devatenácti vyhrál konkurz do kapely B.S.P. (Balage, Střihavka, Pavlíček), s níž odehrál několik turné a v roce 2006 natočil DVD Live in Retro Music Hall. Následovalo sedmileté angažmá s Kamilem Střihavkou v kapele Leaders! a pokračovala také spolupráce s Michalem Pavlíčkem, se kterým v roce 2010 natočil trojCD Srdeční záležitosti a hostoval v kapelách Pražský výběr a Stromboli. S oběma pány se nadále setkává v uskupení Supergroup.cz.

Od roku 2009 působí jako člen metalové maskované kapely Dymytry. Spolupracoval také například s Václavem Noidem Bártou, Danielem Landou a kapelou Wanastowi Vjecy či s belgickým skladatelem Samuelem Arcanem. S kapelou Stroy uspěl na mezinárodní soutěži v Norsku a nahrál EP v Los Angeles, účastní se po boku světových jmen velkých bubenických festivalů po celé planetě, ale věnuje se také bubenickým workshopům a show, kterým začal říkat Drumming Syndrome. S koncertní verzí přijede ve čtvrtek 21. listopadu do Divadla J. K. Tyla v Červeném Kostelci, kde zahájí jedenáctou kulturní sezónu Náchodský SWING uvádí.

Kterou knihu máte rozečtenou?
Životopis Phila Collinse Ještě žiju.

Na které hudební album nedáte dopustit?
Těžko jmenovat jedno. Moje srdcový kapely jsou odmalička Metallica, Guns N´ Roses a Aerosmith. Takže jakékoli album od nich.

Který film vás nikdy neomrzí?
Trochu to pozměním na seriál. Přátelé. Ty můžu vidět kdykoli a posté a vždy mě to baví.

Jaký byl v poslední době váš největší kulturní zážitek?
Bohužel jsem teď delší dobu nestihl žádný koncert live, ale byl jsem nedávno v kině na koncertu Metallicy se symfonickým orchestrem 2019. Něco byla klasika, ale pár momentů bylo překvapivých a skvělých.

Kdo Vás nejvíc ovlivnil a čím?
Ze začátku samozřejmě rodiče, tátův dechový orchestr, pak studium na konzervatoři, spousty mých oblíbených bubeníků a posléze hraní s Michalem Pavlíčkem.

Jakou nejlepší radu jste dostal?
Rad jsem dostal spousty, nejdůležitější ale je probrat si je v hlavě a mít touhu a vůli se jimi řídit a něčeho dosáhnout.

Jak zní Vaše životní motto?
Žádné asi vyloženě nemám, ale popřemýšlím a příště už nějaké bude. (smích)

Máte neřest, které se chcete zbavit?
Lenost ke studiu angličtiny. (smích)

Čím vším jste byl a čím rád?
Vždy jsem byl bubeník a chci jím být nadále.

Kdy jste si naposled udělal radost a čím?
Mám půlročního syna, takže radost mi dělá on sám a sledování toho, jak roste.

V jaké zemi a v jaké době byste chtěl žít, pokud byste si mohl vybrat, a proč?

 

Kompletní rozhovor najdete v listopadovém vydání Náchodského SWINGu, nalistovat si ho můžete také tady

Hana Stoklasová
NachodskySWING.cz

Čtěte také