Bischofstein a Skály

V krajině blízko Teplických skal, v oblasti plné pískovcových útvarů se v blízkosti nádherně zbarveného jezírka nacházejí hned dvě zajímavosti.

Foto: Jan Záliš

Tou první je zřícenina gotického hradu Skály, později zvaného německy Katzenstein. Druhou pak barokní zámeček Bischofstein, kterému místní neřeknou jinak než Bišík. Není proto divu, že si toto zákoutí vybral Alois Jirásek a zasadil do něho děj svého románu Skály. Zdejší pískovcové skály se jmenují právě po slavném spisovateli Jiráskovy skály.

Jiráskovy skály jsou součástí pískovcových skal Adršpašsko-Teplických, nachází se poblíž Teplic nad Metují a dají se rozdělit do dvou částí, které od sebe dělí zámeček Bischofstein. První část skal je seskupena kolem vrchu kopce nazvaného Čáp, ten dosahuje výšky sedmi set osmdesáti pěti metrů a je tak nejvyšším bodem celé této oblasti. Za rozhledem do krajiny se však kvůli stromům musíme přesunout do druhé části Jiráskových skal, soustředěné kolem zříceniny bývalého gotického hradu s původním názvem Skály. Hrad byl po roce 1430 nazýván souběžně také česko-německým jménem Kočkenstein a ještě později Katzenstein, česky Kočkův hrad. Výhled do dalekého i širokého okolí se nám otevře po překonání schodiště stoupajícího na dosud zachovalou hradní věž zříceniny Kočičího hradu, odkud můžeme spatřit stolovou horu Ostaš, město Police nad Metují, polské Góry Stolowe i naše Orlické hory, Králický Sněžník a Krkonoše.

Hrad Skály vznikl koncem čtrnáctého století a dnes je na jeho původním místě již pouze pár terénních náznaků, záseků po trámech, základových zdí, sklep, studna a zbytky místností tesaných do skalního masívu. Zadavatelem stavby byl pravděpodobně Matěj Salava z Lípy, později husitský hejtman. Ten z hradu podnikal válečné výpady do Slezska a Lužice, a proto ho od něho jako dobré strategické místo vykoupili Slezané. Ti ho však v roce 1447 nechali spolu s jinými hrady zbořit, aby se zbavili ohrožení. Skalský hrad se dočkal renovace a obnovy a už v roce 1513 byl za knížete Bartoloměje Minsterberského znovu Slezany dobýván. Pověst praví, že za dobu své existence nebyl nikdy dobyt. Brzy po roce 1513 přestal být obýván a začal chátrat, majitelé ho totiž zanechali vlastnímu osudu. Po bitvě na Bílé hoře se v jeho zpustlém okolí ještě scházeli evangelíci, mezi ně patřil například i biskup českobratrské církve Matouš Ulický.

A právě nedaleko zříceniny gotického Katzensteinu nechal v roce 1666 na místě staré tvrze vystavět královéhradecký biskup Karel Sobek z Bilenberka zámeček v raně barokním stylu.  Stavba proběhla za účelem vytvořit letní sídlo pro úřad Královéhradecké kapituly. Zámeček a jeho obyvatelé tento účel naplňovali až do konce druhé světové války, tedy do roku 1945. Dokonce zde byl i funkční pivovar, ve kterém si místní vyráběli vlastní pivo.  Objekt dnes slouží jako restaurace a ubytovací zařízení. Právě zde na zámečku pobýval Alois Jirásek a sbíral tu inspiraci pro jedno ze svých děl.

Součástí Jiráskových skal je i jezírko, kterému se pro jeho tmavé zabarvení začalo říkat Černé. Tmavá barva vody je odvozena od humusových kyselin, které se uvolňují z rašeliny a dalších rostlinných zbytků. Neudržovaný rybník postupně zarůstá rašeliníkem a dalšími rostlinami a tvoří ideální podmínky pro výskyt vzácných druhů chladnomilných vážek.

I okolí Bischofsteinu a Katzensteinu má co nabídnout. Díky skalnímu masívu jsou zde ideální podmínky pro horolezectví. Kolem zámecké zdi vede turistická a cykloturistická trasa z Teplic nad Metují až na stolovou horu Ostaš a dále do Police nad Metují. Inspiraci tady najde každý.

Text: Veronika Vorlová, Mgr. Jan Čížek

Sdílet článek

Čtěte také