Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tím souhlasíte. Rozumím

Braunův Betlém

31.1.2014
čtenost 2831

Betlém Matyáše Bernarda Brauna nedaleko Kuksu je ideálním místem pro ztišení nejen v období adventu a vánočních svátků.

Braunův Betlém

Foto: Jan Záliš

Braunův Betlém, označovaný také jako areál Nového lesa u Kuksu je výjimečnou ukázkou českého barokního sochařství. Tato působivá kompozice sochařiny a přírody vznikla v první polovině 18. století, konkrétně v letech 1718 - 1732. Na realizaci se podílela nepřehlédnutelná osobnost českého barokního umění, sochař Matyáš Bernard Braun. Braun a jeho dílna vytvořili tento jedinečný komplex na zakázku velkého mecenáše umění hraběte Františka Antonína Šporka, který si tímto areálem přál rozšířit lázeňský komplex Kuks. Špork toužil vytvořit z lesního areálu místo vhodné k poustevnické meditaci a rozjímaní v přímém kontaktu s divokou přírodou.

Les, který hrabě Špork zakoupil roku 1717, byl bohatý na kvalitní pískovec. Ten byl v této lokalitě od počátku třicátých let 18. století těžen a je pravděpodobné, že odtud pochází i materiál použitý při tvorbě soch v Kuksu.  Šporka ještě více okouzlily pískovcové skály při návštěvě Adršpašsko-teplicka a tato návštěva jej inspirovala k tomu, aby dal sochy vytesat přímo do skalních útvarů, které se v lese u Kuksu nacházely.

V roce 1720 byly už součástí lesního areálu poustevny svatého Pavla a svatého Antonína, fontány, vodotrysky a okrasná a bylinková zahrada. Zřejmě od roku 1723 začala v areálu vznikat sochařská výzdoba pod taktovkou Brauna a jeho tovaryšů. Prvním dokončeným dílem by podle pramenů měl být reliéf Vidění svatého Huberta. Podle dobového soupisu se v areálu k roku 1726 nacházely další sochy, jako poustevník Onufrius, poustevník Juan Garinus, svatý Jan Křtitel, Máří Magdaléna a snad i do současnosti nedochované dřevěné sochy Krista pokoušeného ďáblem a ukřižovaného Krista. Mnohé sochy patří k vrcholům tvorby Matyáše Bernarda Brauna a většina z nich byla původně polychromovaná.

Během let, kdy probíhaly práce v areálu Nového lesa, dal hrabě Špork v lese vystavět také kapli Povýšení Svatého kříže, položil základní kámen kaple Kalvárie, která byla dokončena roku 1735, nechal vysadit alej vedoucí ke kapli a mimo jiné byla vztyčena i socha Velkého křesťanského bojovníka. Vznikl také reliéf Klanění pastýřů a byla vyhloubena betlémská jeskyně, která v současnosti spolu s výjevy jako je Narození Páně a Příchod Tří králů tvoří hlavní část této přírodní galerie. Dnešní podoba areálu je však už pouhým fragmentem dřívějšího komplexu.

Po smrti hraběte Šporka v roce 1738 zanikly v Kuksu lázně a i lesní areál byl opuštěn; některé sochy byly přemístěny do areálu residence v Kuksu. Braunův Betlém postupně pustl, ať už v důsledku působení přírodních vlivů nebo bezohledným jednáním lidí. Podobu Betléma zaznamenal roku 1778 královéhradecký krajský hejtman Karl Joseph Bienenberg. Škody na areálu vznikly při válkách o rakouské dědictví, také výstavba nedaleké pevnosti Josefov si v areálu vybrala krutou daň při těžbě stavebního materiálu.

Pozornost a péče byla lesnímu areálu postupně věnována od druhé poloviny 19. století. V roce 1899 k němu byla Klubem českých turistů vyznačena turistická trasa. KČT se začal dokonce zabývat zachováním a rekonstrukcí areálu. První restaurátorské práce proběhly roku 1907, avšak roku 1923 byly některé sochy opět poškozeny, a to při nezbytném kácení stromů, které mělo zachránit les napadený mniškou. Další restaurování proběhlo roku 1936, kdy se této práce ujal sochař Josef Wagner. Ten si v blízkosti areálu dokonce vystavěl chatu, aby mohl o přírodní galerii co nejlépe pečovat. Péči přerušila druhá světová válka, během které areál pustl. Teprve v polovině padesátých let se restaurování ujal opět Josef Wagner. Další práce provedl roku 1961 Antonín Wagner, bratr Josefa Wagnera. Ačkoli oba bratři zdůrazňovali nutnost údržby areálu, ta bohužel nebyla prováděna.

Významnější obnovy se Betlém dočkal koncem osmdesátých let a v první polovině devadesátých let. Plány a přípravy komplexní obnovy areálu však trvají dodnes. Od devadesátých let je Braunův Betlém zapsán na seznamu sta nejohroženějších památek světa World Monuments Watch, roku 2001 se stal národní kulturní památkou a byl zařazen na indikační seznam českého dědictví UNESCO.

Text: Lucie Růžičková

1

 

Čtěte také