Geopark Vižňov

Tajemný svět nerostů můžete blíž poznat v Geoparku Vnitrosudetská pánev ve Vižňově u Meziměstí.

Foto: Pavel Piskora

Broumovský výběžek je zajímavých přírodních útvarů plný. My se podrobněji zaměříme na oblast, kterou geologové nazvali Vnitrosudetskou pánví. Přestože se její větší část rozkládá na území Polska, i v naší české části se dá nalézt značné bohatství a to nejen živé přírody. Proto pokud vás láká především krása světa kamenů a chcete se o něm dozvědět něco více, pak je návštěva Geoparku ve Vižňově tou správnou volbou.

Vesnička Vižňov leží u Meziměstí na samé hranici s Polskem a už od května roku 2010 se může pyšnit vlastním geoparkem. Ten se rozkládá na prostranství vedle kostela a zdejší expozice obsahuje výběr informací a praktických ukázek horninového prostředí Broumovského výběžku, kde se nachází především horniny vzniklé v rozsáhlých jezerech mladších prvohor a místy jsou doplněny o rozsáhlé komplexy vulkanických hornin vzniklých při činnosti četných sopek.

Díky historickému vývoji zdejší krajiny můžeme dnes v geoparku obdivovat i ložiska černého uhlí či druhohorní sedimenty řazené do triasového útvaru. Ačkoliv jich zde co do počtu není tolik, jejich výskyt je v rámci naší republiky zcela ojedinělý. Další zajímavostí jsou komplexy mořských sedimentů druhohor, tedy horniny křídového typu. Tento typ hornin tvoří střední část Broumovského výběžku a je známý především tím, že v něm vznikala skalní města Adršpašsko- teplických skal a Broumovských stěn.

Důvodem vzniku morfologicky zajímavých nerostných útvarů je hlavně proces nazývaný zvětrávání. Jedná se o působení vody, mrazu, větru a živé přírody na povrch hornin a tento proces byl častým zejména ve třetihorách a čtvrtohorách. Jeho výsledkem jsou útvary skalních měst, věží, soutěsek, hřibů či říčních údolí a kaňonů nacházející se převážně v pískovcových horninách.

V geoparku ve Vižňově dostaly svůj prostor mimo jiné také vulkanity. Ty se na stavbě vnitrosudetské pánve podílí patnácti procenty. Vulkanické činnosti obecně se dělí na karbonský a permský vulkanismus a útvary prvního zmíněného typu se dnes dají nalézt především na území Polska. Druhý, permský vulkanismus byl cyklus mnohem mohutnější a dá se rozdělit do dalších tří cyklů. První je na našem území zastoupen melafyry jihovýchodního hřebene Javořích hor, další už se na sedimentaci broumovského souvrství podílel podstatně mohutněji. Jedná se totiž o nejrozsáhlejší vulkanickou činnost reprezentovanou vznikem ryolitového komplexu. Jeho mocnost se ve Vraních horách pohybuje kolem 400 metrů a v Javořích horách je to dokonce ještě o dvě stě metrů více. Součástí tohoto komplexu jsou ryolity, igimrity, tufy, popelové proudy či pemza. Tento druh vulkanické činnosti byl velice explozivní a vyznačoval se vysokým podílem pyroklastického materiálu. Vložky sedimentárních a vulkanosedimentárních hornin jsou pak důkazem o četných přestávkách ve vlastní vulkanické aktivitě. Třetí typ vulkanických aktivit je přítomen pouze na našem území a jedná se například o komplex bazaltů označován také jako spodní a vrchní melafyry šonovské skupiny.

 
BROUMOVSKÝ METEORIT

V geoparku je část výkladu věnována také takzvanému Broumovskému meteoritu. Dne 14. července roku 1847 před čtvrtou hodinou ranní přilákal pozornost několika lidí let svítícího objektu zanechávajícího po sobě tmavou kouřovou stopu ve vysoké výšce. Jak se později ukázalo, jednalo se o významný pád meteoritu, neboť byl třetím pozorovaným pádem meteoritického železa na světě a prvním zjištěným pádem železa vzácného hexaedritového typu. Let objektu ze západu na východ byl přerušen zábleskem a dvěma silnými výbuchy, což některé místní obyvatele přesvědčilo, že se jedná o blesk. Josef Tepper z Hejtmánkovic se na louku vydal a objevil metr dlouhou rýhu, ze které se tyčil horký kámen. Druhá část meteoritu dopadla na domek klášterní cihelny v Křinicích, kde prolétla stropem a dopadla až do sklepa. Později se oba úlomky dostaly do vlastnictví benediktinského kláštera a z obou byly také odlity sádrové formy a pořízeny kopie. Po válce se „křinický“ úlomek dostal do sbírek meteoritů Národního muzea v Praze a „hejtmánkovický“ kus byl rozřezán a rozdělen do muzeí po celém světě. 

Pokud vás zajímají horniny či si jen chcete zpříjemnit podzimní odpoledne procházkou na čerstvém vzduchu, doporučujeme návštěvu vižňovského geoparku. Dozvíte se mnoho zajímavého a navíc se pokocháte krásnou okolní krajinou.

 
Zdroj: www.skola.mezimesti.cz
Upravila Veronika Vorlová

Sdílet článek

Čtěte také