Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tím souhlasíte. Rozumím

Klášter v Polici nad Metují

31.1.2014
čtenost 1075

Benediktinský klášter a klášterní kostel Panny Marie se nachází nedaleko od Masarykova náměstí. Historie kláštera sahá až do počátku 13. století.

Klášter v Polici nad Metují

Foto: Jan Záliš

Klášter v Polici nad Metují byl založen roku 1213 břevnovskými benediktiny. Podle břevnovské klášterní tradice měla být počátkem 13. století na místě dnešního polického kláštera poustevna rajhradského mnicha Juryka. Po Jurykově smrti roku 1213 vystavěl u poustevny jeho nástupce spolu s několika dalšími mnichy dřevěnou kapli Panny Marie.

Téhož roku obdržel území Policka břevnovský opat Kuno od krále Přemysla Otakara I. Klášter v tomto případě předcházel městu. Kolem kláštera totiž teprve časem vznikla osada, která se postupně rozvinula a získala četná městská privilegia. Polické proboštství bylo roku 1296 stvrzeno papežem Bonifácem VIII. Časem získali břevnovští opati i území broumovské kotliny, kde také vystavěli klášter. V důsledku založení broumovského kláštera začal význam kláštera v Polici upadat.

V těsné blízkosti kláštera se nachází klášterní kostel Panny Marie. Jeho výstavba začala roku 1253, vysvěcení proběhlo roku 1294. Jedním z mnoha unikátních architektonických prvků této stavby je raně gotický pískovcový portál se zbytky románských prstenců. Budova kostela je dlouhá padesát metrů, k jeho výstavbě byla využita opuka a pískovec. Dalšími památkami kostela jsou nástěnný sanktuář a portál do sakristie. Výjimečná je i freska hlavy Krista z přelomu 13. a 14. století.

Velkou pohromou bylo pro Polici i klášter období husitských válek, během kterých Zikmundovo vojsko vyplenilo celé město a povraždilo mnoho obyvatel. Město bylo obnoveno, ale ani v dalších staletích nebylo uchráněno válek se všemi jejich dopady. Ve druhé polovině 15. století prožíval polický klášter mnoho zvratů v důsledku boj o český trůn. Tento osud s ním sdílel i broumovský klášter. Nejprve byly oba kláštery obsazeny vojsky Františka Háje, který stál na straně Matyáše Korvína. Později byly kláštery zastaveny Vladislavem Jagellonským Jindřichovi Münsterberskému, synovi Jiřího z Poděbrad. Roku 1499 se však podařilo od Vladislava Jagellonského získat privilegium, díky kterému už nesměly být zastavovány statky obou klášterů.

Budovu kláštera v současnosti tvoří několik jednopatrových křídel a dvě nádvoří v čtvercovém půdorysu. Za svou současnou podobu vděčí klášter i kostel přestavbám, které probíhaly v 17. a 18. století. První část přestavby vedl broumovský stavitel Pavel Ignác Bayer podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. Průčelí navrhoval Dientzenhoferův syn Kilián Ignác. Poslední přestavba byla dokončena roku 1772. Nedlouho poté, roku 1786, byl polický klášter v rámci reforem Josefa II. zrušen. Po zrušení kláštera byl kostel přeměněn na farní. Duchovní správa v Polici nad Metují zůstala i nadále v rukou benediktinů, avšak pro správu zůstalo pouze pět bratrů.

Řadu změn přineslo klášteru i 20. století, během kterého se v budově kláštera usídlilo hned několik institucí, jako například Muzeum Policka, Městská knihovna, ale také Pohřební služba. Některé části kláštera byly přeměněny na ubytovací prostory a v klášterní zahradě začalo fungovat zahradnictví. Ačkoli byl klášter roku 2006 navrácen řádu benediktinů, využití budov zůstalo beze změn. V muzejní expozici je možné prohlédnout si secesní opatskou kapli nebo například místnost určenou pro pobyt opata.

Text: Lucie Růžičková

1

Čtěte také