Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tím souhlasíte. Rozumím

Pěchotní srub N-S 82 „Březinka“

9.2.2014
čtenost 2686

Jedním z nejlépe dochovaných a udržovaných objektů českého těžkého opevnění je pěchotní srub N-S 82 Březinka.

Pěchotní srub N-S 82 „Březinka“

Také Březinka musela za skřípění zubů obránců národa padnout po mnichovské konferenci do rukou Němců. Okupaci však na rozdíl od některých jejích betonových „kolegů“ přestála a v současnosti je srdcem Běloveského pevnostního skanzenu, spravovaného Klubem vojenské historie Náchod.

Agresivní politika nacistického Německa přiměla v polovině 30. let československou vládu k vybudování rozsáhlého opevnění. To, inspirováno francouzskou Maginotovou linií, mělo v případě útoku nepřítele umožnit relativně hladký průběh mobilizace naší armády a krýt její předpokládaný ústupový boj před německou přesilou směrem na východ. Tak měla naše armáda činit až do zahájení odvetných vojenských operací našimi spojenci, především Francií. Jak známe z historie, spojenectví s touto zemí se ale ukázalo jako nešťastné.

V roce 1935 však nikdo události spojené s mnichovskou konferencí nepředpokládal, a tak se stavba promyšleného systému těžkého opevnění rozjela naplno. Opevnění bylo zesíleno (a upřednostněno) v místech pravděpodobného útoku německých vojsk, a tedy i v údolí Metuje u Náchoda.

Výstavbu na Náchodsku řídilo Ženijní skupinové velitelství v čele s pplk. žen. Ing. Janem Rambouskem a prováděly ji civilní firmy. Úsek sahal od Komářího vrchu v Orlických horách ke Chlívcům u Rtyně v Podkrkonoší. První, nejdůležitější objekty začaly být budovány v podúseku Dobrošov–Běloves bránícím údolí Metuje. Jedním z nich byl i pěchotní srub Březinka.

BŘEZINKA

Pěchotní srub Březinka měl, spolu s ostatními pěchotními sruby (na Náchodsku např. Jirásek, Lázně, Lom, Hrobka, Voda), zajišťovat nejohroženější úseky státních hranic. Osazeny měl proto dva pancéřové zvony – vlevo to byl čtyřstřílnový zvon pro těžký kulomet schopný bránit mj. pěchotní srub Lázně a celnici a vpravo třístřílnový zvon pro lehký kulomet s dostřelem k pěchotnímu srubu Jirásek. Za okupace byly oba zvony vytrženy a členové Klubu vojenské historie je v devadesátých letech nahradili přesnými maketami.

Značná pozornost byla v době výstavby srubu věnována také maskování objektu. Stejně jako tomu je dnes, byly stěny pokryty barevnými omítkami, na okraji stropní desky vyčnívaly háky pro zavěšení maskovacích sítí a celý strop byl zakryt drny. Díky tomu při pohledu směrem od hranice srub zcela splýval se zatravněným valem zemního zásypu čelní stěny. Hlavní střílny srubu chránily diamantové příkopy hluboké 3,2 m a široké 1,5 m chráněné dalšími střílnami.

Bojový stav v Březince počítal se 32 muži. Polovina měla odpočívat v podzemních ubikacích (čítajících proto jen 16 lůžek) a polovina měla bránit svůj úsek z prvního patra. Zde se vedle střílen nacházel také důmyslný vchod do srubu se zalomenou chodbou, to pro lepší bránění vchodu, a dvěma dveřmi pro případ chemického útoku. Dále bychom v prvním patře našli (a ve zrekonstruované podobě také opravdu najdeme) telefonní ústřednu nebo sklad munice. V dolním patře si můžeme v současnosti prohlédnout unikát – jedinou funkční originální filtrovnu sloužící pro odsávání škodlivých látek vzniklých palbou či chemickými útoky a nasávání čerstvého vzduchu do srubu. Dále je zde, stejně jako tomu bylo dříve, umístěna umývárna a WC, sklady, strojovna a již zmíněné ubikace.

MNICHOV 1938

Březinka, stejně jako další objekty v úseku Dobrošov–Běloves, byla dokončena do září 1938. V té době byly již také všechny objekty z větší části vybaveny a vyzbrojeny. Za všeobecné mobilizace ve zmíněný měsíc byly obsazeny příslušníky 18. hraničářského pluku (velitel plk. pěch. Mikuláš Josef Janovský) a připraveny k obraně. Odhodlání obránců bylo o to větší, že část náchodského úseku ležela jako jediná v čistě českém prostoru pohraničí. Po přijetí mnichovského diktátu dne 30. září 1938 bylo odhodlání vystřídáno obrovským zklamáním. Vojáci museli uposlechnout rozkaz a opevnění vyklidit.

I když byla většina z pěchotních srubů srovnána se zemí, Březinka okupaci přežila. Díky tomu a nezměrnému úsilí Klubu vojenské historie Náchod si tak v současnosti můžeme prohlédnout, jak opevnění vypadalo připravené k obraně, a to se týká nejen exteriéru, ale také skvěle vybaveného interiéru zahrnující i veškeré zbraně.

Březinka je veřejnosti přístupná od 1. dubna do 31. října každou sobotu od 10 do 18 hod. a v červenci a srpnu každý den kromě pondělí.

Text: Tomáš Kábrt

1

Čtěte také