Peklo

Peklo není jen turisty hojně navštěvovaná Bartoňova útulna. Je to také zkrácený název deset kilometrů dlouhého Pekelského údolí.

Foto: Jan Záliš

„Novoměstské Peklo, skryté v rozkošném lesním úvalu pod vysokými stráněmi nedaleko Rezku, je známo českým čtenářům z Jiráskovy povídky.“ Takto popsal profesor Václav Tille Pekelské údolí, které se roku 1997 stalo přírodní rezervací chránící lesní, skalní a vodní společenstva. Najdete ho mezi Sendražským kopcem, vrchem Dobrošov a výšinou u Přibyslavi. Na březích řeky Metuje se tu rozkládají z velké části bukové lesy a o krásné přírodě svědčí i hojná přítomnost zvířecích druhů. Bystrý pozorovatel může spatřit nejen holuba doupňáka, ale také výra velkého či mloka skvrnitého.

Na výlet do Pekla se můžete vydat jak z Náchoda, tak i z Nového Města nad Metují. Cesta z Náchoda je velice příjemnou zvláště pro cyklisty či milovníky kolečkových bruslí, neboť v roce 2006 byla vybudována nová, téměř tři kilometry dlouhá cyklostezka vedoucí z Bražce až k Bartoňově útulně. Součástí této cyklostezky jsou i dvě nové lávky přes řeku Metuji. Kdo se bojí, že by snad cestu na kole nezvládl, může zvolit pohodlnou cestu automobilem, pro který je Peklo přístupné z Nového Města nad Metují.

Ti, kteří zvolí jako výchozí bod své cesty Náchod, nemohou minout „Ostrovy“, malou hospůdku, která je od jara do podzimu oblíbeným odpočívadlem nejen pěších turistů, cyklistů a bruslařů, ale také trampů z okolních chat a chalup. Pojedete-li okolo večer, určitě uslyšíte jejich zpěv doprovázený hrou na kytaru. Různých chat a chalup je ostatně na obou březích řeky Metuje nespočet a k některým patří i malé zvláštnosti. Například vysoký, dřevěný, malovaný totem či hadrová panna na balkoně vyhlížející do kraje. Zajímavostí jsou i lana natažená přes řeku, která umožňují lidem cestu z jednoho břehu na druhý bez zbytečné zacházky ke vzdálené lávce.

Největším lákadlem je ale bezpochyby Bartoňova útulna na soutoku řek Metuje a Olešenky, dnes významná východočeská památka. V minulosti na jejím místě stávaly dva mlýny. „Novákův mlýn s pilou“ na řece Olešence se stal roku 1908 majetkem bratrů Cyrila a Josefa Bartoňových a už tehdy se začalo rozhodovat o budoucím rázu budovy, která si svou podobu zachovala dodnes. Nápad na přestavbu mlýna na hostinec pocházel nejspíše z hlavy Cyrila Bartoně. O tom, kdo bude přestavbu realizovat, bylo hned jasno, Bartoňové totiž znali ze svých procházek nejen Jurkovičovu stavbu vily na Rezku, ale byl to také on, kdo prováděl rekonstrukci jejich zámku v Novém Městě nad Metují.  V roce 1908 tedy architekt Jurkovič provedl zaměření objektu a v dalším roce spolu s inženýrem Otakarem Nyplem vyhotovili návrhy přestavby a její rozpočet. I o této přestavbě se zmiňuje Václav Tille: „Vnitřek starého mlýna změnil se v hostinskou světnici, z které architekt s malířem udělali v bujném rozmaru pekelný salon. Strop plápolá žlutým, červeným a černým ornamentem, uprostřed je do něho zapuštěno staré, zčernalé mlýnské kolo, z něhož spouští se do podlahy tvrdý mlýnský hřídel, a ve stěně rozvírá se kamenné ohniště, nad nímž dovádějí malovaní rarášci.“  Při přestavbě nedostala budova jen novou přízemní část s hostincem, v prvním patře byly také vybudovány turistické noclehárny a byt pro rodinu Bartoňů, která tu v létě velmi často pobývala. A jestli vám vnější podoba útulny připomíná domky v Luhačovicích, je to tak správně. I na nich se Jurkovič podílel. Dnes je útulna oblíbeným restauračním zařízením, které je ideálním místem pro oslavy všeho druhu. Socha vodníka stojící opodál připomíná minulost mlýna a láká především dětské návštěvníky, pro které bylo naproti útulně vybudováno i hřiště s houpačkami a pískovištěm. Bartoňova útulna je otevřena celý rok.

Od Bartoňovy útulny vede nespočet stezek pro pěší, cyklostezek i běžkařských tratí. Vyrazit můžete například na Přibyslav či Sendraž. Vydáte-li se jednou ze tří cest vedoucích na Dobrošov, setkáte se opět s Jurkovičovým dílem, Jiráskovou chatou. Kromě Jiráskovy chaty můžete na Dobrošově navštívit i vojenský bunkr z roku 1938. Dobrošov, Nový Hrádek, Nové Město nad Metují či Česká Čermná jsou v zimě, když počasí přeje, dostupné z Pekla i na běžkách. Na těch také můžete z Dobrošova vyrazit dále po okruhu, který vás povede přes přilehlé pláně, Českou Čermnou a Borovou na rozcestí U Jedle. Další, zhruba šest kilometrů dlouhá trasa vede z Dobrošova až do Velkého Poříčí, kde se můžete napojit na trasu, na jejímž konci leží skiareál Machov, kde si na své přijdou i milovníci sjezdového lyžování. Ať už se ale vydáte kamkoliv, přeji vám, ať vaše cesta dopadne stejně dobře, jako povídka Aloise Jiráska „V Pekle“.

Text: Veronika Vorlová

Sdílet článek

Čtěte také