Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek s tím souhlasíte. Rozumím

Osobnost Swingu Jaroslav Rohulán

14.9.2023
čtenost 1055

„Ochraně přírody jsem věnoval téměř celý profesní život.“

Osobnost Swingu Jaroslav Rohulán

Spoluzakladatel CHKO Broumovsko, šéf její Správy, zastupitel, radní a místostarosta Náchoda, předseda náchodského Klubu českých turistů, fotbalista, odborník na cyklotrasy, zahradník, včelař a ochránce přírody tělem i duší. Nejen to je Jaroslav Rohulán.

Jste prý jedním ze zakladatelů Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Ano, jsem. Po absolvování Lesnické fakulty v Brně a roku na vojně jsem v prosinci 1976 začal pracovat na zámku v Náchodě coby konzervátor ochrany přírody. V tu dobu jsme s mým novým kolegou Robertem Řemínkem, památkářem, často hovořili o tom, že by bylo vhodné ochranu kostelů broumovské skupiny v resortu kultury posílit vedle památkového zákona i o ochranu Broumovského výběžku podle legislativy ochrany přírody. Celé toto nádherné území jsme považovali za vhodné včlenit do rodiny chráněných krajinných oblastí. To bylo začátkem osmdesátých let minulého století. V roce 1987 jsme se už s geomorfologem Jirkou Kopeckým z Broumova a agendou ochrany přírody přestěhovali z Náchoda do staré základní školy pod kostelem v Police nad Metují s úkolem připravit vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Vedle prací na vyhlášení CHKO jsme získali díky podpoře města i budoucí sídlo Správy CHKO, a to památkově chráněný Vlachův statek, který byl v té době v havarijním stavu. Během dvou let se nám podařilo statek zrenovovat, a to včetně při koupi polorozpadlé dřevěné polygonální stodoly - zcela ojedinělé stavební památky v Královéhradeckém kraji.

Působil jste pak jako vedoucí Správy CHKO. Co bylo náplní vaší práce?
Zpočátku především postupně sestavit tým odborníků-specialistů. V případě CHKO Broumovsko od geomorfologa, botanika, zoologa až k lesníkovi a architektovi. A pak organizovat i samostatně provádět přírodovědný výzkum území CHKO, stále aktualizovat či doplňovat jeho výsledky a uplatňovat je ve správních řízeních na území CHKO. Kromě toho organizovat a financovat práce spojené přímo s údržbou vybraných luk se vzácnou květenou sečením. Osobně jsem jako vedoucí Správy CHKO měl na starost také stavební činnost. Mým úkolem bylo, aby projekty nových staveb, či rekonstrukce starých objektů nenarušovaly krajinný ráz. Obecná formulka v zákoně o ochraně přírody, kterou si může každý vyložit jinak. Proto jsem projekty posuzoval s pomocí okresního architekta Josefa Hermocha a snažil se s investory dojít ke konsenzu. Ale nedařilo se na sto procent, aby to akceptovaly všechny dotčené stavební úřady a stavebníci. Přesto nás oba práce bavila. Z pozitivních dohod se stavebníky a z realizovaných staveb jsme měli radost.

Chtěl jste se vždy věnovat ochraně přírody?
Měl jsem a mám k přírodě pozitivní vztah a trápí mě každé zbytečné poškození přírodního prostředí člověkem. Takových případů je mnoho a bohužel stále přibývají. To, že jsem začal po škole pracovat v ochraně přírody byl výsledek něčeho, co jsem ani sám nemohl ovlivnit. Souhra pozitivních náhod. Od dětství jsem hrál fotbal. Začal jsem v žácích v Polici nad Metují a skončil v dospělých v Náchodě. I během brněnských studií jsem dojížděl do Náchoda na mistrovské zápasy. Po škole jsem dostal v Náchodě nabídku zaměstnání v ochraně přírody a klub mi pomohl skloubit sport se zaměstnáním. Sedmdesátá léta byla pro mě nejen obdobím působení ve fotbalové Tepně Náchod, ale i startem v ochraně přírody, které jsem se pak věnoval téměř celý profesní život.

Jak došlo k tomu, že jste se stal místostarostou Náchoda?
Komunální politice jsem se začal aktivně věnovat v roce 1995. Stal jsem se postupně zastupitelem, radním a nakonec v roce 2002 i místostarostou. V této funkci jsem působil dvě volební období, tedy do roku 2010. Cítil jsem, že pokud chci smysluplně ovlivnit jakékoliv dění ve městě, je třeba být aktivnější a pokusit se o prosazení změn tam, kde lze s určitou pravděpodobností očekávat podporu většiny. K tomuto kroku jsem byl postrčen tím, že jsem musel opustit Správu CHKO. A že jsem nakonec nedojížděl do práce na odbor životního prostředí Městského úřadu v Broumově, rozhodly výsledky voleb.

Jak na to období vzpomínáte?
Rád. Byla to práce zajímavá, různorodá, poznal jsem spoustu zajímavých lidí nejen z Náchoda, získal nové přátele i v Polsku. Rád vzpomínám třeba na rozhovory s Lydií Bašteckou, Liborem Volným, panem doktorem Suchým, s panem Roubíčkem a mnoha dalšími.

Co se v té době podle vás podařilo a co nikoli?
Podařilo se nám postavit třeba základní síť náchodských cyklotras. Například z Náchoda podél Metuje do Velkého Poříčí, do Chudoby, do Pekla. Cyklostezku z Jizbice na Jiráskovu chatu. Z Náchoda do Dolní Radechové. Iniciovali jsme výstavbu nových rozhleden na Slavíkově, na Sendraži, v Nízké Srbské, na Čapím vrchu. A to vše s finanční podporou grantů EU ve spolupráci se sousedními městy a obcemi. Novým schodištěm jsme propojili ulici Na Strži s ulicí U nemocnice. Nepodařilo se zahájit už projekčně částečně připravenou rekonstrukci vlakového nádraží spočívající ve výstavbě podchodu z Běloveské ulice na vlakové i autobusové nástupiště, přemístění autobusového nádraží namísto současné prodejny stavebnin, parkoviště pro auta namísto autobusového nádraží a nakonec i věže pro kola. Z vize moderního terminálu zbyla jen čtyři nová vlaková nástupiště s rekonstruovanou nádražní budovou a nové autobusové nádraží na původním místě s několika před deštěm nechráněnými stojany na kola. Nestihlo se také provést rekonstrukci stadionu na Hamrech, po které měla Hamra nabízet Náchoďákům i ovál pro in-line bruslaře.

Jak nahlížíte na současný rozvoj města?
Pokud budeme mít na mysli investice, pak nerespektuje změny ve společnosti a nedokáže dohlédnout dál než na svůj práh. Mám na mysli například nové vlakové a autobusové nádraží, stavbu nových železničních mostů, neochotu se vůbec zabývat přímým železničním propojením Náchoda a České Skalice, neochotu řešit potřeby cyklistů v městské dopravě a upřednostňování dopravy automobilové před ostatními druhy dopravy ve městě, to se týká například i přechodů pro chodce.

Patříte mezi odpůrce či příznivce obchvatu Náchoda?
Nepatřím ani mezi příznivce, ani mezi odpůrce. Stavba obchvatu není momentálně otázkou zda ano či ne, ale především kdy. A na to odpovím krátce: určitě ne před stavbou a zprovozněním dálnice do Polska. Do té doby by bylo vhodné vést debatu o tom, zda spíše pro oblast národního parku a lázní v Polsku a CHKO Broumovsko v okrese Náchod přednostně nemodernizovat dopravu železniční. Vždyť už dnes máme s přednostní podporou silniční dopravy problémy v Adršpašských i Teplických skalách i jinde na Broumovsku a nejen tam. Náchod je přece stěžejním dopravním uzlem jak pro celý Broumovský výběžek, tak i pro lázeňská města a národní park za hranicemi v Polsku. V tom vidím největší pochybení současných i minulých politiků, kteří nerespektují přírodní hodnoty území, ve kterém žijí.

Jste předsedou náchodského Klubu českých turistů.
Členem klubu jsem se stal v období mého působení na Správě CHKO Broumovsko, abych poznal fungování tohoto spolku a výběr a organizační systém značení turistických cest. Předsedou jsem od roku 2001 poté, co z funkce odstoupil Pepík Kolisko a bylo třeba pokračovat v rekonstrukci Jiráskovy chaty. Náchodský klub českých turistů je dobrovolným spolkem, který je spoluvlastníkem Jiráskovy chaty na Dobrošově a vlastníkem turistické ubytovny v Bělovsi. Výbor Spolku KČT Náchod v čele s předsedou zodpovídá za bezproblémový chod těchto dvou zařízení a vedle toho organizuje pro nemalou členskou základnu i pro členy jiných klubu různé turistické akce od autobusových, železničních i jen pěších výletů. A vítáme i nečleny.

Jakou oblast máte z turistického hlediska nejraději?
Mám rád zemi, kde jsem se narodil a ve které žiji. Nemám potřebu každý rok cestovat někam do ciziny, protože vím, že za svůj život nepoznám cele ani tu svou domovinu. A u nás v Česku máme jednu velkou výhodu – téměř všude je krásně.

A kdybyste měl přece jen něco vypíchnout?
Policko s Ostašem, Klůčkem a Hvězdou a zcela jistě také Dobrošovský kopec s Jiráskovou chatou.

Tahle dominanta regionu slaví 28. září významné výročí. Můžete nám k oslavě povědět víc?
Ano, stavbě projektované architektem Dušanem Jurkovičem bude 28. září 100 let. Přežila období úpadku ve čtyřicátých a padesátých letech i několika let po roce 1990 a zdá se, že zvládá období prosáklé různými společenskými traumaty posledních let. Zatím se nám daří odstraňovat nedostatky, kterými chata strádá a chtěli bychom je postupně odstranit všechny. Chystáme například zateplit pokoje, restauraci, salonek a klubovnu, vyměnit plynové kotle za kotle s menší spotřebou, natřít nové šindele na střechách, vyměnit skla v oknech za ta s lepší tepelnou izolací a tak dále. Jsme vděčni za jakoukoliv podporu. Našim následovníkům chceme předat chatu provozuschopnou v dobrém technickém stavu. Cítíme to jako morální povinnost. Proto se KČT Náchod rozhodl pokračovat ve veřejné sbírce. Přispět může kdokoliv na transparentní účet KČT Náchod u ČSOB č.: 285648352/0300. Děkujeme každému dárci.

Kolega Šolc spolu se členy výboru KČT Náchod a ve spolupráci se spolumajitelem chaty Ústředím KČT připravuje na svatého Václava u Jiráskovy chaty kulturní program, ve kterém vystoupí především regionální patrioti a nadšenci, tedy například pěvecký sbor Hron, mladí zpěváci a zpěvačky ze ZUŠ Náchod, spolek SPONA, který dovede překvapit i rozesmát či skupina Nešlapeto. Bude se sázet památeční lípa a proběhne také vyhodnocení dobových modelů oblečení, ve kterém může veřejnost přijít. Kromě kulturního programu se návštěvníci můžou těšit na vstup na rozhlednu s novými rozhledovými panely a a taky na drobný dárek. Ke koupi bude limitovaná edice hrnečku s motivem chaty v počtu pouhých dvě stě kusů, speciální turistické vizitky a další upomínkové předměty. Celá akce proběhne pod záštitou prezidenta České republiky pana Petra Pavla.

Jste vášnivým cyklistou.
Neřekl bych vášnivým. Používám kolo především jako dopravní prostředek. Ve městě je nejrychlejší a směle častokrát předjíždím po jediném cyklopruhu v Náchodě i auta. Udržuji si tím také fyzickou kondici. Myslím, že každý člověk potřebuje pohyb a sezení za volantem je dnes mnohokrát zbytečnou ztrátou času, který mohu využít jinak pro jakýkoliv pohyb. I ten na kole.

Máte nějaký cyklistický sen?
Mám. Chtěl bych na kole projet podél alespoň tří českých nebo moravských řek od jejich pramene k ústí. Labe už asi nestihnu. Zatím jsme se ženou pořídili Sázavu. Bylo to parádní.

Vy jste dokonce v regionu navrhoval cyklotrasy.
Je to tak. Cyklotrasy jsem spolu s kolegy a rodinou začal navrhovat a značit v náchodském okrese ve druhé polovině devadesátých let. Ta první byla vyznačena pásovými značkami od Ameriky přes Broumovské stěny na Slavný. Od té doby se síť značených cyklotras postupně rozšířila až na dnešních cca 250 kilometrů.

Jste vedoucí značkař cyklotras v náchodském okrese. Co to znamená?
Momentálně organizuji v náchodském okrese kontrolu stavu značení silničních cyklotras, kterou v terénu zajišťují kromě mě čtyři další dobrovolníci. Každý rok projíždějí všechny cyklotrasy a zaznamenávají závady ve značení. Ty pak já předávám firmě, která v podzimních měsících závady odstraní.

Máte kromě kola ještě nějaké další koníčky?
Zahradu a včely – nejpodivuhodnější živočichy pod sluncem, které jsem poznal.

Co na nich obdivujete?
Třeba to, že se vrátí „domů“ těsně před tím, než začne pršet. Nebo jak chrání svůj domov a velkou rodinu před vetřelci.

Co vás v životě nejvíc těší?
Rodina, naše čtyřletá zvídavá dvojčata, smysluplná práce a pohyb.

Děkuji za rozhovor.

Rozhovor vyšel v zářijovém vydání časopisu Náchodský SWING. 

Text: Hana Stoklasová
Foto: Jan Záliš 

Čtěte také